Už i do komunální politiky pronikl tenhle zlozvyk: když se něco hodně nepovede a zvedne se proti tomu ze všech stran lavina odporu, začnou viníci s písničkou o nevděčné úloze výkonné funkce, o nutnosti nevyhnutelného a že nebyla jiná možnost. Teď na tuhle falešnou notu najel v Letňanech Lentilkový „čaroděj“.

Zdaleka nejde jen o zlikvidované stromy a trávníky, které mají nahradit cisterny s betonem. Jde o to, že proti vůli lidí, kteří v dané lokalitě žijí a kteří by minimálně měli mít možnost se spolupodílet na demokratickém rozhodování o nové podobě sídliště, bylo pokoutně, silou a za současného porušení zákonů prosazeno něco, co nelze jen tak napravit. Není pravdou, že by se tito lidé ozvali pozdě. Jen jejich připomínkám nebylo dopřáno slechu. Ani ze strany komunálních politiků, ale co hůř: ani od „nestranných“ úředníků, kteří o územním řízení rozhodovali.

Pokud bude projekt Letňanské lentilky realizován v podobě, v jaké s ním přišel radní Mikulecký, neoddiskutovatelně to povede ke znehodnocení cen bytů a pozemků v severní části Letňan. Vždyť kdo by chtěl bydlet na sídlišti, obleženém ze všech stran místo trávníků a stromů barevnými železobetonovými monstry, které obsadí (a následně rychle zdevastují) bezdomovci, narkomani a jiní živlové? To vše místo toho, aby se v městské části opravily chodníky a silnice, vznikla urychleně chybějící místa ve školách a školkách. Místo toho se tu buduje dosluhující radniční koalici pomník. Za desítky milionů korun.

Přitom jako zaklínadlo Lentilkový čaroděj používá nepravdivé tvrzení, že Letňany bude tento jeho pomník stát jen menší část, že zbytek pokryjí dotace z Evropských fondů. Nepokryjí. Poté, co se o celou záležitost začala zajímat Evropská komise, zablokoval řídící orgán (MHMP) výplatu jakýchkoliv dotací na Letňanské lentilky. To by se rozhodně nemohlo stát v případě, že by projekt byl v pořádku.

Může to znamenat jen jedno: Lentilky nesplňují z celé řady důvodů podmínky pro přiznání dotace z operačního programu, potom neměly být nikdy realizovány, a pokud přesto jsou, patří jejich „otcové“ ne na radnici, ale před soud. Stejně jako úřednický aparát, který jim při vědomí protizákonnosti svého rozhodnutí takový proces kulatým razítkem posvětil. Tam má Lentilkový Jeník a jeho druhové prostor na omluvy a účinnou lítost.